ČESKÉ ŠVÝCARSKO
, obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem představuje jedinečný přírodní útvar. Mezi důležité přítoky patří říčky Kamenice, jejíž soutěsky mohou návštěvníci proplout, a Křinice. Rostlinstvo je druhově podmíněno pískovcovým, málo úživným podkladem a vázáno na extrémní teplotní výkyvy i nedostatek vláhy. Na třetihorních čedičových a znělcových vyvřelinách rostou květnaté bučiny, v jejichž podrostu najdeme například: kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) nebo mařinku vonnou (Asperula odorata). Chladnomilnou flóru zastupují vranec jedlový (Huperzia selago), violka dvoukvětá (Viola biflora) nebo žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Rokle a stěny vlhkých skal jsou porostlé vzácným a významným rojovníkem bahenním (Ledum palustre) i celou řadou mechů a játrovek, mezi mechorosty najdeme množství zajímavých druhů, například dřípovičník zpeřený, chudozubník Brownův nebo křepenku bledou. Mnohotvárnost území umožňuje existenci celé řady živočichů na relativně malém prostoru. Početná je lovná zvěř, zejména jeleni, srnci a černá zvěř. Běžné jsou také lišky a kuny, charakteristickými obyvateli skal jsou rejskové a plchové. Opět se tu vyskytuje rys ostrovid (Lynx lynx), který si jako původní zvěř našich lesů zasluhuje všestrannou ochranu. Při potocích žijí ledňáček říční (Alcedo atthis), konipas horský (Motacilla cinerea) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Mezi sedmi druhy sov najdeme např. výra velkého (Bubo bubo), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) nebo sýce rousného (Aegolius funereus). Dosud zde hnízdí dva až tři páry čápa černého (Ciconia negra), další druhy ptáků nalezly útočiště ve skalách.
Oblast tvoří z největší části křídové druhohorní sedimenty. Pozdější sopečná činnost rozlámala až 1 km mocnou pískovcovou desku soustavou zlomů. Po další milióny let byla tvářnost krajiny modelována nejrůznějšími erozivními silami. K základním tvarům území patří údolí tvaru soutěsek a kaňonů
Prstnatec májový